Tento článek se zabývá úlohou nevládních organizací (NGOs) při konstituování
a fungování Mezinárodního trestního tribunálu (ICC nebo Soud).

Konstituování Soudu označuje řada teoretiků za „úspěch civilní společnosti“. NGOs snažící se o vytvoření efektivního, rychlého a nezávislého mezinárodní trestního tribunálu se v tomto úsilí spojily v rámci unikátní formy spolupráce představované Koalicí za ICC jako volného sdružení NGOs provázaných několika obecnými principy. V průběhu Římské konference Koalice aktivně spolupracovala se zástupci států a řídila ovlivňování mnoha ustanovení Statutu, jako například těch, které se zabývají pravomocemi vyšetřovatelů při zahajování vyšetřování z jejich vlastní inciativy, stejně jako kriminalitou širokého spektra trestných činů v oblasti sexuální nebo diskriminace pohlaví.

Aktivní angažovanost NGOs týkající se činnosti ICC však pokračuje dodnes. Římský statut obsahuje výslovné odkazy na NGOs, přičemž tato ustanovení poskytují základ pro případný významný přínos NGOs v řízeních vedených u Soudu, jakož i pro Shromáždění států, které jsou stranami v těchto řízení. Navíc přítomnost NGOs při řízeních a jejich informovanost o řízeních z nich činí přirozeného partnera Soudu
v mnoha oblastech jeho fungování, například ve vztazích s veřejností, otázkách týkajících se poškozených nebo v oblasti provázanosti se záležitostmi, které nejsou bezprostředně předmětem projednávání v řízeních.