V současnosti neustále narůstá vliv Evropské unie mezi mezinárodními organizacemi. Evropská unie přitom v zájmu realizace svých společných politik zavádí zvláštní právní nástroje. Závazky vyplývající z těchto právních nástrojů v podobě mezinárodních smluv omezují pravomoce členských států eurozóny ve fiskální oblasti, čímž dochází k centralizaci a k prohlubování integrace. Budoucnost eura a zachování finanční stability závisí na samotných členských státech a na mezinárodněprávní odpovědnosti plnit závazky v dobré víře. I přesto, že hospodářské politiky členských států by měly být věcí společného zájmu, objevují se mezi členskými státy rozdílné názory na budoucí směřování společné měnové politiky.